Globální fórum v Jerevanu vyzvalo svět k boji se zlem genocidy

Druhého Globálního fóra proti zločinu genocidy, které se konalo 23. dubna v Jerevanu, se zúčastnily špičky oboru studií genocid, včetně prezidenta IAGS Andrewa Woolforda, přibližně dvě desítky oficiálních delegací z Evropy, Ameriky, Asie a Afriky, a další stovky účastníků z řad odborné a laické veřejnosti.

V závěrečném prohlášení Globální fórum přivítalo jednomyslné přijetí rezoluce Valného shromáždění OSN, kterým byl v loňském roce prohlášen 9. prosinec Mezinárodním dnem památky a důstojnosti obětí zločinu genocidy a prevence tohoto zločinu.

Fórum zejména ocenilo, že byl v rezoluci kladen důraz na nutnost zvýšit celosvětové povědomí o Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidy. Účastníci Globálního fóra dále vyjádřili hluboké znepokojení nad současným alarmujícím růstem terorismu a genocidního násilí na Středním Východě a v dalších částech světa, které přímo ohrožuje etnické a náboženské minority a je příčinou humanitárních krizí.

V prohlášení je dále uvedeno, že rozsah současné celosvětové humanitární krize nemůže být řešen jednotlivými státy, ale synergicky. V závěru prohlášení potom účastníci vyzvali státy, parlamenty a mezinárodní organizace k většímu úsilí v boji se zlem genocidy.

Paul A. Levine, vedoucí konzultant Centra archeologie zla, ve svém příspěvku zdůraznil potřebu a nutnost vzdělávání o příčinách a důsledcích historických případů genocidního násilí. Tento apel se objevil i v závěrečném prohlášení fóra.

Levine se též dotkl tématu podstaty oboru zkoumání genocid, a tím je krutá smrt miliónů nevinných lidí: “Studium genocid je disciplína, která zraňuje – a má zraňovat, v tom spočívá její poselství,“ řekl před plným sálem sportovní haly v Jerevanu.

Mezi panelisty fóra byl i Hayk Demoyan, ředitel Muzea genocidy v Jerevanu a spolupracovník Centra archeologie zla, který byl jedním z instruktorů kurzu Studia genocid a masového násilí.

Mezi mluvčími prvního panelu „Genocida a vysídlení: Genocida z pohledu nuceného přesídlení a vyhnání“ byli mimo jinými Frank Chalk z Montreal Institute for Genocide and Human Rights Studies, profesor mezinárodního práva William A. Schabas z univerzity v Leidenu a Joachim J. Savelsberg, profesor sociologie univerzitě v Minnesotě.

Panel se zaměřil na různá stádia genocidy v souvislosti s vyhnáním. Diskutovány byly společné vzorce odsunu a vyhoštění při plánování a spáchání genocidy nebo konkrétní znaky uprchlických krizí vycházejících z genocid.

Druhý panel „Předcházení genocidě a ochrana uprchlíků: současné výzvy“ se zaměřil na osvědčené postupy a významné příklady selhání prevence genocid, úlohu vzdělávání a konkrétní nástroje, které může mezinárodní společenství použít pro zastavení dalšího násilí založeného na identitě (genocidního).

V rámci panelu vystoupil například Alex Hinton, profesor antropologie na Rutgers University, USA a výkonný ředitel místního centra pro studium genocid a lidských práv. Ve svém příspěvku zdůraznil, že předpokladem účinné prevence genocidního násilí je koordinace a paralelní „spuštění“ dílčích nástrojů prevence – právních, vzdělávacích, politických aj.

Elisa von Joeden-Forgey, docentka studií holocaustu a genocid univerzity ve Stocktonu, připomněla, že uprchlické vlny byly v dějinách 20. století integrální součástí genocidních plánů – nikoli jen jejich důsledkem.

Důležité názory zazněly od účastníků panelu specializujících se na mezinárodní právo. Ove Bring, emeritní profesor univerzity ve Stockholmu, prohlásil, že systém mezinárodního práva náleží všem bez výjimky. A Enzo Cannizzaro, profesor mezinárodního a evropského práva univerzity La Sapienza v Říme, v diskusi na dotaz týkající „beztrestnosti“ popírání arménské genocidy, odpověděl: „Tato rozhodnutí evropských soudů jsou jednoduše chybná.“

Nejemotivnějším momentem Druhého globálního fóra bylo vystoupení zástupců komunity Jezídů. Toto etnikum je v současné době na území Sýrie a Iráku terčem genocidní politiky organizace Islámský stát.

V Jerevanu vystoupila Nadia Murad Basee Taha, aktivistka za práva Jezídů, která byla Islámským státem (IS) unesena spolu s tisíci dalšími dívkami a ženami v srpnu 2014, kdy převážně jezídské město Sindžár padlo do rukou IS. Po osvobození se stala aktivistkou, upozorňující po celém světě na zločiny páchané IS na Jezídech.

V roce 2015 svědčila před Radou bezpečnosti OSN o katastrofální situaci jezídské náboženské minority pod nadvládou IS.

5. ledna letošního roku Nadiu Taha, jejíž příběh velmi připomíná osud arménské dívky Aurory Mardiganian, irácká vláda nominovala na Nobelovu cenu za mír.

Prezident Globální organizace Jezídů Murad Ismail potom přítomné politiky a aktivisty prosil, aby se zasadili o ukončení zločinů páchaných organizací Islámský stát.

„Nejsme schopni ochránit sami sebe,“ řekl doslova Ismail.

Další globální fórum se v Jerevanu uskuteční v dubnu 2018.