Stálá expozice Centra studií genocid Terezín byla otevřena 9. března 2018 v objektu Dělostřeleckých kasáren jako připomínka památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince. Cílem expozice je upozornit na příčiny a důsledky genocidního jednání v různých obdobích a epochách dějin lidstva. V současné době je expozice v Dělostřeleckých kasárnách uzavřena a připravujeme její instalaci v objektu Wieserova domu. Více ZDE.
Výstavní prostory zároveň slouží pro vzdělávací aktivity určené školám i široké veřejnost.
Součástí stálé expozice jsou tyto výstavy:
- Příběh Vlaku Lustig 2012-2017: historie unikátního vzdělávacího a uměleckého projektu, kterého se na nádražích měst střední Evropy zúčastnilo přes 20 000 diváků. Expozice zahrnuje fotografie z jednotlivých ročníků projektu, artefakty divadelního představení Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou a další dokumenty
- Arnošt Lustig: výstava fotografií Petry Růžičkové, Petra Našice, Karla Cudlína a Pavla Chalupy
- Virtuální prohlídka unikátního modelu koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau: prohlídka 3D modelu táborů Auschwitz I. a II. ve virtuální realitě, který v letech 2013-2018 vytvořili pedagogové, studenti a konzultanti Smíchovské střední průmyslové školy Praha 5
- Fyzický model tábora Auschwitz II. (Auschwitz-Birkenau): model o velikosti 3 x 3,5 metru vytvořený využitím 3D modelů zhotovených studenty Smíchovské střední průmyslové školy a vytištěných na 3D tiskárně; model je doplněn sérií 35 obrazů vygenerovaných z 3D modelu s popisem zobrazených míst
Dočasné expozice se zaměřují na témata příčin a důsledků genocidního jednání, prevence masového násilí a reprezentace. Součástí koncepce dočasných expozic je i připomínka kultur a náboženství, které byly v minulosti cílem genocidních politik.
V letech 2017 – 2021 Centrum studií genocid uvedlo tyto dočasné výstavy:
- Trest za zločin beze jména – Výstava Muzea genocidy v Jerevanu a Centra studií genocid Terezín mapující cestu k uznání genocidy jako zločinu podle mezinárodního práva. Výstava prezentuje dobové fotografie a kresby z historie masového násilí na arménském obyvatelstvu a životní příběh polského právníka židovského původu Rafaela Lemkina, pro kterého se utrpení Arménů stalo hlavním inspiračním zdrojem při právní a vědecké definici termínu genocida. Výsledkem jeho dlouholetých snah a úsilí bylo přijetí Úmluvy o trestání a zabránění zločinu genocidy Valným shromážděním OSN v prosinci 1948. Výstava je uspořádána ve spolupráci s Velvyslanectvím Arménie v České republice.
