Centrum studií genocid Terezín

Ve dnech 12. – 13. prosince 2022 se v arménském hlavním městě Jerevanu uskutečnilo 4. globální fórum proti zločinu genocidy. Mezinárodní setkání odborníků, vzdělavatelů a aktivistů bylo zorganizováno Ministerstvem zahraničí Arménie s podporou Úřadu Organizace spojených národů pro prevenci genocidy a Odpovědnosti za ochranu. Letošní fórum, jehož místem konání byla budova Matedaran v centru Jerevanu (Ústav starých rukopisů Mesropa Mashtota), se zaměřilo se na téma prevence genocidy v éře nových technologií.

Konferenci svými projevy zahájili prezident Arménie Nikol Pašinjan, ministr zahraničí Arménie Ararat Mirzoyan a zvláštní poradkyně generálního tajemníka OSN pro prevenci genocidy Alice Wairimu Nderitu. Video poselství fóru adresoval např. generální tajemník OSN António Guterres či americká historička a diplomatka Samantha Power.

V hlavním diskusním panelu globálního fóra vystoupili mj. Melanie O’Brien, prezidentka Mezinárodní asociace vědců zabývajících se genocidou (International Association of Genocide Scholars, IAGS), Angelos Syrigos, náměstek ministra školství a náboženských záležitostí Řecké republiky, Federico Villegas, předseda Rady OSN pro lidská práva a Fabián Salvioli, zvláštní zpravodaj OSN pro prosazování pravdy, spravedlnosti, odškodnění a záruk nenapravených trestných činů. V rámci hlavního panelu zaznělo i poselství generální ředitelky UNESCO Audrey Azoulayové.

V plenárním zasedání k úloze a využití nových technologií při prevenci genocidy a podpoře snah o vyvození odpovědnosti přednesli své příspěvky Nicholas Koumjian, vedoucí nezávislého vyšetřovacího mechanismu OSN pro Myanmar, Daniel Bekele, vrchní komisař etiopské komise pro lidská práva a Kyle Matthews, výkonný ředitel Montrealského institutu pro studium genocidy a lidských práv na Concordia University.

Diskusním tématem globálního fóra byla dvojí role inovativních informačních a komunikačních technologií. Ty mají na jedné straně potenciál významně přispět k prevenci genocidy a dalších zločinů, na straně druhé mohou být zneužity k jejich přípravě a páchání. V rámci tří diskusních panelů bylo z různých perspektiv diskutováno téma zneužití nových technologií s vazbou na riziko genocidy, téma sociálních platforem jako nástroje šíření nenávisti a téma nových technologií a ochrany kulturního dědictví v kontextu prevence genocidy a rehabilitace po genocidě.

V rámci panelu k ochraně kulturního dědictví výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín Šimon Krbec seznámil účastníky globálního fóra s aktuálním stavem rozpadající se Hlavní pevnosti Terezín, příčinami zanedbání této unikátní památky holocaustu na území České republiky a pozitivními možnostmi využití informačních technologií pro dokumentaci mizejících památek Terezína.

Více k programu 4. globálního fóra proti zločinu genocidy ZDE.

V předběžných závěrech globálního fóra zaznělo zejména znepokojení nad případy šíření nenávisti, násilných scén, nelidského a ponižujícího zacházení vůči národnostním, etnickým, náboženským nebo rasovým skupinám na internetu, nad případy šíření dezinformací na platformách sociálních médií, jakožto nových nástrojů propagandy, ale i zdůraznění významu řádného posouzení rizika použití vyspělých vojenských technologií, včetně bezpilotních letounů a kybernetických úderů s cílem zabránit genocidě a dalším masovým zvěrstvům.

Program globálního fóra zakončilo pietní shromáždění k uctění památky obětí arménské genocidy v památníku arménské genocidy a návštěva Muzea arménské genocidy.

V průběhu globálního fóra ázerbájdžánská armáda zablokovala tzv. Lačinský koridor spojující Náhorní Karabach (Republiku Arcach) s Arménií a zastavila dodávky plynu arménským obyvatelům Náhorního Karabachu. Jedenáct účastníků globálního fóra tento akt odsoudilo ve společném prohlášení:

„My, níže podepsaní mezinárodní vědci a pedagogové zabývající se studiem genocidy, odsuzujeme kroky ázerbájdžánské vlády, která 12. prosince 2022 uzavřela koridor Goris-Stěpanakert a přerušila dodávky plynu arménskému obyvatelstvu, čímž způsobila humanitární krizi v Náhorním Karabachu. Jako vědci, kteří se zabývají procesem genocidy, se domníváme, že kroky ázerbájdžánské vlády představují pro Armény v regionu riziko genocidy. Vyzýváme mezinárodní agentury a vlády, aby zajistily volný přístup lidí a zboží do Náhorního Karabachu. Tyto obavy vznášíme v souvislosti s naší účastí na Mezinárodním globálním fóru proti zločinu genocidy, během něhož jsme se dozvěděli o těchto agresivních činech proti civilnímu obyvatelstvu Náhorního Karabachu.“

Podepsaní:

Armen Marsoobian, profesor filozofie, Southern Connecticut State University

Elisa von Joeden-Forgeyová, vedoucí katedry studií holocaustu a genocidy, Keene State College

Melanie O’Brien, docentka mezinárodního práva, University of Western Australia, prezidentka IAGS

Ronan Lee, Loughborough University London

Elisenda Calvet Martinez, odborná asistentka mezinárodního práva, Universitat de Barcelona (UB)

Salah Al Jabery, profesor filosofie na Filosofické fakultě Bagdádské univerzity

Rhiannon Neilsenová, Centrum pro mezinárodní bezpečnost a spolupráci na Stanfordově univerzitě

Michal Vašečka, profesor sociologie, Mezinárodní škola svobodných umění v Bratislavě, Slovensko

Vasileios Meichanetsidis, odborník na řeckou genocidu

Šimon Krbec, Centrum studií genocid Terezín

Suman Keshari, spisovatelka, Nové Dillí, Indie