BLOG: Cesta k prohloubení stagnace města Terezína

Interiér zdevastovaných Drážďanských kasáren v hlavní pevnosti města Terezín

Text vyšel v deníku Lidové noviny v úterý 14. července 2020 jako reakce na článek předsedy Židovské obce Praha Františka Bányaie „Památník ticha, memento pro všechny“ (Lidové noviny, 8. července 2020)

Autoři textu: Šimon Krbec, zakladatel a výkonný ředitel Centra studií genocid Terezín a  autor vzdělávacího programu Vlaku Lustig a Pavel Chalupa, zakladatel a umělecký ředitel Centra studií genocid Terezín, člen představenstva Židovské liberální unie a autor projektu Vlaku Lustig

Předseda pražské židovské obce František Bányai se v článku „Památník ticha, memento pro všechny“ (LN 8. 7.), ve kterém obhajuje myšlenku založení nové státní příspěvkové organizace na nádraží Praha-Bubny, dopustil několika manipulativních a zkreslujících vyjádření k situaci v městské památkové rezervaci Terezín. Pan předseda Bányai předně ztotožňuje Terezín s Památníkem Terezín – státní příspěvkovou organizací, která jako tradiční instituce ve městě spravuje národní kulturní památku tzv. Malé pevnosti a několik objektů v tzv. Hlavní pevnosti.

Malá pevnost tvoří samostatný architektonický útvar a od Hlavní pevnosti je oddělena řekou Ohří. Výrazně rozsáhlejší Hlavní pevnost je samotným pevnostním městem s kasárenskými i civilními objekty a unikátním systémem opevnění. Zdaleka největším vlastníkem a správcem kulturních památek v Terezíně tak není Památník Terezín, ale Město Terezín, v jehož majetku jsou v současné době i nejohroženější rozsáhlé objekty a pevnostní systém.

Tyto památky nejsou pouze v „neutěšeném stavu“, jak píše František Bányai, ale jsou doslova v havarijním stavu a postupně se mění v ruiny (na fotografii interiér nejohroženější kulturní památky hlavní pevnosti města Terezín Drážďanských – Žižkových – kasáren). Byla to přitom Hlavní, nikoli Malá terezínská pevnost, která historicky v období druhé světové války sloužila jako tranzitní tábor a ghetto pro židovské obyvatele. Žádné jiné místo obdobného charakteru na území ČR nenajdeme. Z tohoto důvodu jsme 30. 6. v LN argumentovali, že novostavba památníku na nádraží Praha-Bubny nelogicky a absurdně odčerpá finanční prostředky ve výši 300 mil. Kč, které by se daly použít na záchranu alespoň jednoho z ohrožených objektů bývalého terezínského ghetta.

Stejně tak zavádějící je představa pana Bányaie, že bubenský památník nebude konkurencí rozvoje Terezína. Je přitom zřejmé, že existence nového muzea holocaustu v Praze bude mít zásadní vliv na návštěvnost terezínské pevnosti nejen veřejností, ale i školními skupinami. Ministerstvo kultury tak podporou bubenského památníku může ve výsledku přispět k prohloubení ekonomické stagnace města Terezín, kterou podrobně popisuje Strategie rozvoje města Terezín do roku 2030.

Rubriky: Blog | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem BLOG: Cesta k prohloubení stagnace města Terezína

Před osmi lety poprvé vyjel z nádraží Praha-Bubny Vlak Lustig

PRAHA-BUBNY (14. července 2020) Přesně před osmi lety se začal na nádraží Praha-Bubny psát příběh unikátního projektu Vlaku Lustig.

14. července 2012 se divadelně-vzdělávací vlaková souprava připomínající transporty Židů během druhé světové války pod názvem „Vlak do nenávratna“ přesunula po kolejích z Prahy do krajských měst České republiky. Dnes si toto výročí připomněli na nádraží Praha-Bubny organizátoři a příznivci projektu. Hlavním programem Vlaku Lustig, který v letech 2012-2016 navštívil železniční stanice 35 měst České republiky, Polska a Slovenska, bylo dnes již legendární divadelní představení na motivy novely Arnošta Lustiga „Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou“.

Příběh židovské dívky, která se vzbouřila nacistickým zrůdám přímo v plynové komoře v Osvětimi, zaznamenal celkem 90 repríz. Některá města Vlak Lustig navštívil několikrát, jen v Praze-Bubnech se odehrálo celkem 30 divadelních představení a desítky koncertů, výstav a přednášek pro veřejnost. Celkem do Prahy-Bubnů projekt Vlaku Lustig přivedl více než 10.000 diváků všech generací. „Hlavní myšlenkou projektu Vlaku Lustig bylo uctít dílo a osobnost Arnošta Lustiga a připomenout hrůzy holokaustu a nacistických transportů evropských Židů do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky projektu Vlaku Lustig se veřejnost dozvěděla o zapomenutých místech naší moderní historie, například o deportačním nádraží v Praze-Bubnech, odkud byli odváženi pražští Židé do Bohušovic nad Ohří,“ říká k projektu Vlaku Lustig jeho autor Pavel Chalupa.

Vlak Lustig doprovázel i vzdělávací program, který se zaměřil nejen na holocaust, ale i na další případy genocidního násilí v dějinách lidstva. V roce 2013 Vlak Lustig například uvedl v českých a slovenských městech premiéru torza nejstaršího hraného filmu o genocidním násilí „Uchvácená Arménie“ z roku 1919. V sugestivním prostředí deportačních vagónů přednášeli mimo jiných švédský historik holocaustu Paul A. Levine, český publicista Stanislav Motl nebo brněnský politolog Miroslav Mareš.

Vlak Lustig během svých cest navštívil nejen nádraží, odkud byli během druhé světové války Židé deportováni, ale i ghetta ve Varšavě, Lodži a Krakově. Dvakrát v letech 2012 a 2015 se odehrálo divadelní představení Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou na nádraží v Osvětimi.

Od roku 2017 je divadelní vagon trvale umístěn na nádvoří Dělostřeleckých kasáren v Terezíně, kde je součástí stálé expozice Centra studií genocid. „Vagon Vlaku Lustig slouží pro divadelní a hudební produkce, ale i umělecké instalace. Je připomínkou unikátního divadelně-vzdělávacího projektu, který navštívilo 30 tisíc českých, slovenských a polských diváků,“ říká k současnému využití divadelního vagonu Šimon Krbec z Centra studií genocid Terezín, který byl autorem vzdělávacího programu Vlaku Lustig.

Ze současného stavu některých míst, která Vlak Lustig pěti ročníků navštívil, jsou jeho organizátoři hluboce znepokojeni. „V Praze-Bubnech se plánuje megalomanská přestavba na betonový památník ticha za 300 milionů korun. Autentický ráz nádraží Praha-Bubny, který dotvářel nezapomenutelnou atmosféru divadelních představení, tak zmizí v nenávratnu. Naopak v Terezíně, kde v hlavní pevnosti hrozí zřícení několika budov a rozsáhlé části opevnění, stát neinvestuje. Proto říkáme vládním představitelům, opravte Bubny za 20 miliónů korun a prostředky přesměrujte na záchranu Drážďanských kasáren v Terezíně,“ říká k současné situaci Pavel Chalupa. Ten zároveň plánuje, že se projekt obdobného typu brzy na železniční koleje vrátí. „Lidé ve střední Evropě se o historii zajímají, což dokládá i velká návštěvnost projektu Vlaku Lustig. V budoucnu bychom rádi s železničním projektem navštívili i Německo a místa, která nejsou tolik známá, například Nisko nad Sanem ve východním Polsku, kam v roce 1939 dorazil z Ostravy první transport v dějinách holocaustu,“ uzavírá umělecký ředitel Centra studií genocid Terezín Pavel Chalupa.      

Rubriky: Aktivity, Novinky | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Před osmi lety poprvé vyjel z nádraží Praha-Bubny Vlak Lustig