Přednáškový cyklus Člověk a zlo se koná v rámci třetího ročníku Vlaku Lustig 2014 a zaměřuje se na profily pachatelů genocidního násilí, jejich motivaci, problematiku právní postižitelnosti a další významné aspekty související s pácháním „zločinu všech zločinů“.
Čtvrtek 10. července – Nádraží Praha-Bubny
20:00 Pachatel ve světle trestněprávních a kriminologických souvislostí
Helena Válková, ministryně spravedlnosti ČR a specialistka na trestní právo
V úvodním příspěvku přednáškového cyklu se bude profesorka trestního práva Helena Válková věnovat vymezení pojmu pachatele z hlediska jeho trestněprávních charakteristik, podmínek a předpokladů, které musí být splněny, aby vůči němu mohla být vyvozena trestní odpovědnost (přičtena vina za spáchaný trestný čin a uložena trestní sankce). V příspěvku budou mimo jiné diskutovány i výsledky kriminologických výzkumů.
Pátek 11. července – Nádraží Praha-Bubny
20:00 Jak porozumět strůjcům genocid: mýty, záhady a motivy pachatelů holocaustu a dalších genocid
Paul A. Levine, docent a historik holokaustu, Hugo Valentin Centre při Univerzitě v Uppsale
V přednášce se Paul A. Levine zaměří na možnosti zodpovězení otázky, proč a s jakými motivy se pachatelé genocid uchylují k masovému zabíjení. Docent Levine bude v příspěvku diskutovat charakteristiku pachatelů, jejich údajnou – a mylně chápanou – „nelidskost“ a především možnosti, jak temné stránce lidské podstaty porozumět.
Přednáška v angličtině, TLUMOČENÍ DO ČEŠTINY ZAJIŠTĚNO
Sobota 12. července – Nádraží Praha-Bubny
20:00 Záleží ještě na Osvětimi, a jestliže ano, tak proč? Nové pohledy na paměť holocaustu v současné Evropě
Paul A. Levine, docent a historik holokaustu, Hugo Valentin Centre při Univerzitě v Uppsale
Ve svém druhém příspěvku bude Paul A. Levine diskutovat otázku, jaký význam má pro současný svět tragický příběh vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, kde přesně před sedmdesáti lety denně umíralo na 12 tisíc dětí, žen a seniorů v plynových komorách. Má tato historická zkušenost stále význam pro evropskou paměť? A jakou roli plní v současném středoevropském a post-sovětském prostoru, například v souvislosti s konfliktem na Ukrajině?
Přednáška v angličtině, TLUMOČENÍ DO ČEŠTINY ZAJIŠTĚNO
Pondělí 14. července – Brno, hlavní nádraží
20:00 Právní aspekty genocidia a související politické diskuse Miroslav Mareš, politolog a odborník na extremismus, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
V přednášce se docent Mareš zaměří na objasnění historických souvislostí trestání genocidia v minulosti, včetně Norimberského procesu a dalších soudních řízení po druhé světové válce. Diskutována bude Úmluva o zabránění a trestání zločinů genocida a její převzetí do právního řádu ČR. Analyzovány budou i další mezinárodní normy týkající se tohoto zločinu a problémy s jejich aplikací. Diskutovány budou též otázky trestnosti popírání genocida.
Úterý 15. července – Brno, hlavní nádraží
20:00 „Začistky“ v Čečensku jako forma zločinů proti lidskosti
Tomáš Šmíd, politolog, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
Termín „začistka“ se vžil do pojmosloví dějin masového násilí v souvislosti s oběma čečensko-ruskými válkami a nevymizel ani poté, co roli ruských federálních sil převzal do značné míry proruský režim Ramzana Kadyrova. „Začistka“ se stala symbolem neselektivního násilí podle principu kolektivní viny, kdy pod rouškou protipovstaleckého boje federální vojáci a proruské čečenské milice páchali zločiny proti civilistům bez rozdílu věku a pohlaví. „Začistky“ měly konkrétní projevy v rabování, žhářství, marodérství, znásilňování, mučení, nezákonném uvězňování i vraždění. Známé jsou například případy plukovníka Budanova, který se svými muži znásilnil a zavraždil mladé čečenské děvče, či kapitána Ulmana.
Středa 16. července – Brno, hlavní nádraží
20:00 Malí vrazi
Stanislav Motl, badatel a publicista Stanislav Motl vypátral a postupně navštívil tři někdejší členy Hitlerjugend, kteří se 7. května 1945 podíleli na hromadném masakru 60 civilistů ve Velkém Meziříčí. Hledal odpovědi například na otázky, jak se dítě stane vrahem, jaké má při vraždách pocity, a jak se s touto svou životní zkušeností dokáží či nedokáží tito lidé dnes vyrovnat. Jsou pravými viníky ti, kteří z dětí vrahy udělali?
Čtvrtek 17. července – Ostrava, nákladové nádraží
20:00 Náboženské zdroje genocidního násilí
Šimon Krbec, badatel v oboru studia genocid, Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Jaký je vztah mezi náboženstvím a genocidou? Může být náboženství motivem masového zabíjení? Ve svém příspěvku se Šimon Krbec zaměří na religionistické aspekty vzniku genocidního násilí, konkrétní náboženské představy a jejich sociálně psychologická vysvětlení.
Pátek 18. července – Ostrava, nákladové nádraží
20:00 „Začistky“ v Čečensku jako forma zločinů proti lidskosti
Tomáš Šmíd, politolog, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
Termín „začistka“ se vžil do pojmosloví dějin masového násilí v souvislosti s oběma čečensko-ruskými válkami a nevymizel ani poté, co roli ruských federálních sil převzal do značné míry proruský režim Ramzana Kadyrova. „Začistka“ se stala symbolem neselektivního násilí podle principu kolektivní viny, kdy pod rouškou protipovstaleckého boje federální vojáci a proruské čečenské milice páchali zločiny proti civilistům bez rozdílu věku a pohlaví. „Začistky“ měly konkrétní projevy v rabování, žhářství, marodérství, znásilňování, mučení, nezákonném uvězňování i vraždění. Známé jsou například případy plukovníka Budanova, který se svými muži znásilnil a zavraždil mladé čečenské děvče, či kapitána Ulmana.
Sobota 19. července – Ostrava, nákladové nádraží
20:00 Pachatelé genocidy: ze souseda vrahem
Martin Weiser, badatel v oboru studia genocid
Na příkladu rwandské genocidy, při níž před 20 lety zemřelo za pouhé tři měsíce na 800.000 lidí, přiblíží Martin Weiser motivaci a psychologii pachatelů masových zločinů. Zabývat se bude také otázkou, zda potenciál ke zlu netřímá ve všech z nás.
Neděle 20. července – Frenštát pod Radhoštěm, nádraží
20:00 Pachatelé genocidy: ze souseda vrahem
Martin Weiser, badatel v oboru studia genocid
Na příkladu rwandské genocidy, při níž před 20 lety zemřelo za pouhé tři měsíce na 800.000 lidí, přiblíží Martin Weiser motivaci a psychologii pachatelů masových zločinů. Zabývat se bude také otázkou, zda potenciál ke zlu netřímá ve všech z nás.
Pondělí 21. července – Poděbrady, nádraží
19:00 Náboženské zdroje genocidního násilí
Šimon Krbec, badatel v oboru studia genocid, Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Jaký je vztah mezi náboženstvím a genocidou? Může být náboženství motivem masového zabíjení? Ve svém příspěvku se Šimon Krbec zaměří na religionistické aspekty vzniku genocidního násilí, konkrétní náboženské představy a jejich sociálně psychologická vysvětlení.
