Ve středu 24. listopadu Centrum studií genocid Terezín ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem, Armádou České republiky, Českými drahami a ČD Cargo zorganizovalo pietní shromáždění k připomínce 80 let od prvního transportu židovských občanů do Terezína. Setkání se zúčastnili představitelé Senátu a Poslanecké sněmovny České republiky, diplomaté, představitelé místních samospráv, členové židovské komunity a veřejnost.
Pieta se uskutečnila symbolicky před historickým dobytčím vagonem na Masarykově nádraží v Praze, odkud byl první transport do Terezína vypraven. 24. listopadu bylo 342 členů (podle některých zdrojů 340) nedobrovolného komanda výstavby vlakem deportováno do Bohušovic nad Ohří, odkud se pěšky přesunuli do nedalekého Terezína. Zde mělo komando za úkol připravit kasárenské objekty Hlavní pevnosti Terezín na příchod a věznění desetitisíců Židů z Protektorátu Čechy a Morava a dalších zemí střední Evropy. Tento den je tak považován za zřízení ghetta a tranzitního tábora v Hlavní pevnosti města Terezín.
Pietní shromáždění zahájil příchod čestné stráže Armády České republiky. Za Centrum studií genocid Terezín hosty přivítal jeho výkonný ředitel Šimon Krbec. V úvodním proslovu uvedl, že důstojnost obětí holocaustu je dnes po 80 letech zpochybňována. „Hlavní pevnost Terezín, nejvýznamnější památka dějin holocaustu na našem území, je v dezolátním stavu a její záchrana je v tuto chvíli v nedohlednu,“ řekl s odkazem na výstavu S.O.S. Terezín, kterou si během dne připomínky prvního transportu do Terezína měly ve dvoraně Masarykova nádraží možnost prohlédnout tisíce cestujících.
Šimon Krbec také přítomným hostům oznámil záměr nového projektu Vlaku Lemkin, který bude od roku 2023 v návaznosti na Vlak Lustig navštěvovat města České a Slovenské republiky se vzdělávacím programem v oblasti prevence genocidního násilí. Vlak bude pojmenován po autoru pojmu genocida, polském právníkovi židovského původu Rafaelu Lemkinovi, který v roce 1948 inicioval přijetí Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy Organizací spojených národů.
Hlavním řečníkem pietního shromáždění byl přeživší terezínského ghetta a koncentračního tábora v Osvětimi Toman Brod. Ve svém vystoupení hovořil o otázce viny a odpuštění za zločiny nacismu.
Stav, v jakém je v současné době Hlavní pevnost Terezín, označil za ostudný i potomek obětí holokaustu a bývalý ředitel Českého centra v Tel Avivu David Stecher.
David Stecher na pietním shromáždění rovněž vyzval, aby společnost dbala na to, aby lidé nezneužívali symboly genocid. Odsoudil nošení židovské hvězdy na akcích odpůrců očkování. Davidovu hvězdu s nápisem „Neočkovaný“ nosí účastníci protestů proti epidemickým opatřením.
O nezbytnosti úprav Terezína mluvila i starostka Prahy 2 a místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová. Ve své řeči hovořila především z pozice starostky Prahy 2 a vzpomněla osudy židovské komunity na Praze. „Na území Prahy 2 žila do druhé světové války nejpočetnější židovská komunita a stála zde největší synagoga tehdejší Evropy.“ Jana Černochová zdůraznila nutnost připomínání odkazu „lidí, kteří byli našimi sousedy, kteří odcházeli do transportů jako byl ten před osmdesáti lety. Jen z nedaleké Mánesovy ulice odešlo do transportu 821 žen, mužů a dětí.“
Důležitost připomínání obětí nacistické perzekuce zmínili místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN) a místopředseda senátu Jiří Růžička (TOP 09). Přehnaný nacionalismus označil senátor za jednu z příčin druhé světové války i mnohých současných nepokojů. „Připomínáme si to, že v nenávisti, šíření strachu, ideologiích, které nás ženou někam do nenávratna, se pohybujeme dnes a denně. Není to věc stará, nejsou to věci, které patří historii,“ řekl.
K otázce zodpovědnosti za deportace Židů během druhé světové války se vyjádřil generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik: „Mimo vzdaní úcty, piety a zamyšlení se nad lidskými tragédiemi a hrůzami, které se odehrály před 80 lety, si dnes jako železničář připomínám nejhorší období zneužití železnic v Evropě. Vlakovými transporty bylo do Terezína deportováno více jak 150 tisíc lidí. Podobné události se nesmějí už nikdy opakovat. Proto tady dnes stojím se skloněnou hlavou a také proto České dráhy dlouhodobě podporují Výzkumné centrum archeologie zla, které tuto akci pořádá.“
Na pietním shromáždění též vystoupil Petr Hejma (ODS), starosta Městské části Praha 1, v jehož katastrálním území se Masarykovo nádraží nachází. Historickou i současnou podporu Izraele a další souvislosti ve svých projevech vyjádřili ředitel Vojenského historického ústavu brigádní generál Aleš Knížek a prezident Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavel Smutný.
Květinové dary v zastoupení předali i prezident České republiky Miloš Zeman, který se prostřednictvím své kanceláře z pietního aktu omluvil ze zdravotních důvodů, a předseda vlády Andrej Babiš, jehož na poslední chvíli zaměstnalo řešení covidové situace v ČR.
