Ve čtvrtek 27. července se ve Wieserově domě v Terezíně uskutečnila vernisáž výstavy „Holodomor a opětovná genocida“ připomínající tragické události stalinského hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933. Vernisáž byla zároveň otevřením výstavních prostor Centra studií genocid Terezín ve Wieserově domě, který byl v letech 2017–2022 zrekonstruován a zachráněn díky podpoře Evropského fondu regionálního rozvoje.
Wieserův dům patří k nejvýznamnějším stavbám Hlavní pevnosti Terezín. Unikátní palác francouzského typu postavil Kašpar Wieser jako svou rezidenci v 2. polovině 18. století ještě před dokončením Hlavní pevnosti. Wieser vlastnil tři z pěti cihelen, které produkovaly desítky milionů cihel pro stavbu terezínské vojenské pevnosti. Po jejím dokončení cihelny uzavřel a dům prodal armádě. Od té doby objekt sloužil až do devadesátých let 20. století jako důstojnické kasino – s výjimkou druhé světové války, kdy ve Wieserově domě sídlil sbor českých četníků. Ti dohlíželi především na ostrahu tranzitního tábora pro židovské vězně.
Dlouho opuštěný a zdevastovaný objekt Wieserova domu se podařilo zachránit díky podpoře Evropského fondu regionálního rozvoje a Ústeckého kraje. Město Terezín dosáhlo na dotaci z evropských fondů díky partnerské smlouvě s Výzkumným centrem archeologie zla, které v roce 2017 v Terezíně otevřelo Centrum studií genocid. Po pěti letech rekonstrukčních prací a dočasném působení centra v Dělostřeleckých kasárnách se 27. července 2023 otevřely výstavní prostory Centra studií genocid ve Wieserově domě.
Zahájení se zúčastnil místopředseda Senátu Parlamentu České republiky Tomáš Czernin, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková a velvyslanci či zástupci velvyslanectví Ukrajiny, Polska, Rakouska, Argentiny, Moldavska, Švýcarska, Srbska, Velké Británie, Bosny a Hercegoviny, Mexika, Finska a Gruzie.
Místopředseda Senátu Tomáš Czernin ve svém proslovu zdůraznil důležitost okamžiku: „Žijeme v době, kdy pravda a fakta jsou často zpochybňována. Ve veřejném prostoru se často objevují lži, jejichž autoři nemají sebemenší potíž s popíráním nejtragičtějších kapitol naší historie. Ten, kdo si však nepamatuje minulost, nebo ji snad záměrně a účelově popírá, je odsouzen k jejímu opakování. Dnešní slavnostní otevření výstavních a vzdělávacích prostor Centra studií genocid ve Wieserově domě v Terezíně je proto velmi důležitým okamžikem. Jsem přesvědčen, že bude nejen prostorem ke vzdělávání a studiu, ale také místem, které bude připomínat všechny oběti dávného násilí a netolerance. Pro budoucí generace budou jistě zdejší expozice připomenutím, že svobodný svět, demokracie i tolerance k druhým nejsou samozřejmostí. Jsou to hodnoty, o které musíme pečovat.“
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák zmínil nutnost připomínání historických případů genocidního násilí a vyjádřil podporu současné Ukrajině: „Pocházím z generace, která se o Holodomoru na Ukrajině nesměla nic dozvědět. Ve škole, v muzeích v knihovnách, ani v literatuře. S touto temnou stránkou lidské historie jsem se začal seznamovat teprve ve chvíli, kdy se u nás, do naší země, vrátila svoboda. Přestože bychom se shodli na tom, že nejlepší by bylo, kdybychom žádné připomínky holocaustu a genocidy neměli, musíme se s touto temnou stránkou smířit. Bohužel, ale takové věci se stávaly a co je horší stávají se i dnes a znovu na Ukrajině. A já jako člen české vlády a ministr pro evropské záležitosti bych chtěl ujistit Ukrajinu, že my Češi stojíme při vás a celá Evropská Unie je jednotná už více než rok a půl a neskončíme dokud nebude vítězství na vaší straně. Genocida je zločin proti lidskosti a každý, kdo se takového zločinu dopustí musí být potrestán. Pevně věřím, že trest čeká i na ty, kdo páchají genocidu dnes na Ukrajině. Sláva Ukrajině.“
Podporu Ukrajině deklarovala i hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. Připomněla zároveň slova dobové písně „Kde je kladivo a srp, tam je hladomor a smrt“, která jsou zároveň názvem obrazu malíře Kazimíra Maleviče, který se jako jediný nebál ve 30. letech zobrazit utrpení ukrajinských rolníků v době násilné kolektivizace a uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině. Ve svém příspěvku se zaměřila na téma dezinformací: „Že stalinský režim všechny ty hrůzy tajil víme. Co se děje teď na Ukrajině víme. Že putinovský režim manipuluje pravdou víme. A také víme, že se mu daří prostřednictvím dezinformační scény manipulovat pravdu i daleko od Ruska a Ukrajiny v dalších civilizovaných zemích, kde bychom to možná nečekali. Proto nesmírně vítám a vždycky budu podporovat všechny aktivity jako je tato, všechny aktivity, které ukazují na temné stránky naší minulosti, proto aby lidé, kteří mají v hlavě mozek, kteří mají city, a kteří mají nějaké hodnoty, vždycky došli k závěru, že se nic z té minulosti nesmí opakovat. Nesmírně proto děkuji za Vaši práci a za tuto výstavu.“
Autorem výstavy „Holodomor a opětovná genocida“ je Národní muzeum Holodomoru-Genocidy v Kyjevě ve spolupráci s Muzeem polských dějin ve Varšavě, které na vernisáži zastupovala zástupkyně ředitele Anna Piekarska.
Za Muzeum Holodomoru-Genocidy v Kyjevě promluvila ve video poselství Jana Hrynko, vedoucí oddělení výstav a expozic. Ve svém příspěvku mimo jiné popsala důsledky popírání Holodomoru ze strany Sovětského svazu a Ruské federace: „Sovětské impérium použilo genocidu, aby zastavilo ukrajinský odpor proti komunistickému režimu a zabránilo Ukrajině opustit SSSR. Po 70 letech impérium padlo. A vzpomínka na Holodomor byla po dlouhém popírání a zákazech obnovena. Ruská federace jako právní nástupce SSSR však nikdy nevyjádřila omluvu ani soucit. Naopak, vysmívala se ukrajinské národní tragédii a nadále popírala genocidní povahu Holodomoru. Poměrně rychle se toto popírání změnilo v nenávist ke všemu ukrajinskému. Ruská propaganda připravovala ruskou společnost na agresivní válku proti Ukrajině a její vojensko-průmyslový komplex pro ni vyráběl balistické rakety.“
Anna Piekarska z Muzea polských dějin se zaměřila na paralely mezi stalinským hladomorem a současnou agresí putinského Ruska: „Dnešní Rusko nejenže napadlo sousední stát ve snaze zničit jeho nezávislost a národní identitu, ale má na svědomí i ničení skladů obilí a blokování přístavů, čímž ztěžuje přepravu potravin obecně. Výstava je také varováním před nevypočitatelností zločinů Putinova Ruska – stejně jako zůstávají nevypočitatelné sovětské zločiny, včetně právě Holodomoru.“
Vernisáž doprovodila emotivním hudebním vystoupením ukrajinská skupina IGNIS. Výstava o Holodomoru představuje nejen vzpomínku na tragickou událost, ale také varování a příležitost k diskusi o významu mezinárodního práva a solidarity v kontextu aktuální situace, kdy stále probíhá ruská agrese na Ukrajině. Veřejnosti bude výstava přístupná až do konce roku 2023.
Reportáž České televize v pořadu Události ZDE, zpravodajství Českého rozhlasu ZDE.
Ve Wieserově domě jsou přístupné i další výstavy Centra studií genocid Terezín (Trest za zločin beze jména, S.O.S. Terezín, Genocida Arménů na titulních stranách evropského tisku, Fotografie Arnošta Lustiga), které přinášejí nejen příležitost získat nové poznatky o tragických událostech minulosti, ale také nabízejí jedinečný vhled do aktuálního výzkumu a vzdělávání v oblasti genocidy a lidských práv. Expozice Centra studií genocid Terezín ve Wieserově domě bude v měsíci srpnu otevřena od středy do pátku od 11:00 do 16:00. Projekt je realizován ve spolupráci s Městem Terezín.
