Výzkumné centrum archeologie zla, realizátor projektu Centra studií genocid Terezín, se ohrazuje proti zpochybňování arménské genocidy v mezinárodní den připomínky obětí této historické tragédie a proti mediální manipulaci on-line deníku Seznam Zprávy založené na zpochybňování samotné právní a vědecké koncepce pojmu genocidy.
Výzkumné centrum archeologie zla, realizátor projektu Centra studií genocid Terezín, se ohrazuje proti informacím online deníku Seznam Zprávy o arménské genocidě, které byly uveřejněny dne 24. dubna 2022 (v den připomínky obětí arménské genocidy) v článku Michala Komárka „Existenciální hrozba pro říši! Důvod pro genocidu starou přes sto let“. V článku jeho autor uvádí, že označení událostí masového násilí během první světové války v Osmanské říši za genocidu je nejednoznačné. Konkrétně píše: „To, že došlo k masovému vyvražďování Arménů, je nepochybné. Zda je nutné a účelné to označit za „genocidu“, není jednoznačné. Autor tohoto textu nemá ambici spory politiků a historiků rozsoudit. Zůstane tedy u použití uvozovek: „genocida“.“
Jako důkaz nejednoznačnosti označení arménské genocidy autor předkládá dlouholeté popíračské argumenty Turecka jako nástupnického státu pachatelské Osmanské říše. V článku Michala Komárka je uvedeno, že „Turecko nikdy odpovědnost za masové vraždy nepřiznalo a termín „genocida“ zásadně odmítá. Podle něj došlo k vraždám v rámci válečného chaosu, oběti byly navíc na obou stranách. A pro „genocidu“, tedy masové vraždění organizované státem, nejsou žádné důkazy.“
Tento argument je pro doložení nejednoznačnosti definice genocidy morálně i historicky zcela nepřijatelný. Rafael Lemkin, autor pojmu a právní koncepce genocidy, jejíž definice byla přijata Valným shromážděním OSN v roce 1948, vycházel z analýzy událostí let 1915 – 1918 v Osmanské říši, tzn. likvidace arménských, řeckých a asyrských křesťanů. Politika vyhlazování Arménů je tedy integrální součástí koncepce genocidy jako historického, vědeckého i právního pojmu. Zpochybňování arménské genocidy ze strany Turecka je založeno na celkovém popírání zodpovědnosti, rozsahu, způsobu provedení, průběhu, metod a počtu obětí vyhlazovací politiky Osmanské říše. Popírání ze strany Turecka tak není zaměřeno pouze na otázku kvalifikace událostí z hlediska mezinárodního práva (zda šlo o genocidu či nikoli), jak se v článku Seznam Zprávy snaží navodit jeho autor, nýbrž na celkové popření vyvraždění 1,5 milionu arménských mužů, žen a dětí.
Badatelé v oboru studií genocid jsou v otázce arménské genocidy ve shodě již několik desetiletí. V roce 1997 například Mezinárodní asociace odborníků na genocidu (International Association of Genocide Scholars) přijala rezoluci v níž tato instituce oficiálně znovu potvrdila, že „masová vražda více než milionu Arménů v Turecku v roce 1915 je případ genocidy, která je v souladu se zněním Úmluvy Organizace spojených národů o zabránění a trestání zločinu genocidy“ a odsoudila „popírání arménské genocidy ze strany turecké vlády a jejích oficiálních i neoficiálních agentů a podporovatelů.“ Historické bádání v oboru studií genocid navíc přineslo celou řadu jasných důkazů o plánování a provedení genocidy.
Výzkumné centrum archeologie zla považuje za nepřijatelné údajnou nejednoznačnost pojmu arménské genocidy spojovat s debatami historiků a odborníků v oboru studií genocid, jak to učinil ve svém článku Michal Komárek. Zpochybňování či přímo popírání arménské genocidy je doménou popíračských institucí turecké akademické obce nebo na tureckou administrativu napojených institucí v zahraničí. Tyto názory jsou součástí systematické propagandy Turecka a jejich dlouhodobým cílem je zpochybnit bádání v oboru studií genocid.
Za zcela nepřijatelné považujeme argumentaci Michala Komárka o údajné nejednoznačnosti pojmu arménské genocidy založenou na odkazu na rozhovor s historikem holocaustu Paulem A. Levinem, dlouholetým spolupracovníkem Výzkumného centra archeologie zla. Paul A. Levine (1956 – 2019) se v žádném ze svých mediálních ani akademických vystoupeních nikdy nezmínil o nejednoznačnosti pojmu arménské genocidy. Naopak byl po celou dobu spolupráce s Výzkumným centrem archeologie zla stejně jako celá instituce terčem agresivní diplomacie Turecké republiky, a to zejména v letech 2015 – 2016, kdy se na Univerzitě Karlově uskutečnil kurz „Studia genocid a masového násilí.“ Tento akademický projekt, stejně jako mediální prezentace badatelů v oboru studií genocid v českých médiích, naopak významně přispěly k uznání arménské genocidy Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v roce 2017.
Výzkumné centrum archeologie zla se ohrazuje proti zpochybňování arménské genocidy v mezinárodní den připomínky obětí této historické tragédie a zejména proti mediální manipulaci on-line deníku Seznam Zprávy založené na zpochybňování samotné právní a vědecké koncepce pojmu genocidy.
