V noci z 23. na 24. dubna 1915 byli zatčeni nejvýznamnější představitelé Arménů žijících na území Osmanské říše. Od této chvíle začal mladoturecký režim uskutečňovat plán systematické likvidace arménské populace a její kultury. Během první světové války, v níž Osmanská říše bojovala po boku Německa a Rakouska-Uherska, bylo masově vyvražděno přibližně 1,5 milionu arménských mužů, žen a dětí. Genocida Arménů byla vyvrcholením nenávistné politiky Osmanské říše vůči křesťanským menšinám – kromě Arménů byli terčem perzekucí a masového násilí i Řekové a Asyřané.
Po skončení první světové války byli v soudních procesech v nepřítomnosti odsouzeni všichni hlavní strůjci masového vraždění Arménů a dalších křesťanských menšin. Po vzniku moderní Turecké republiky (1923) byly tyto soudní procesy anulovány a Turecko nastoupilo cestu popírání vyhlazení Arménů.
Události let 1915-1918 a osud arménského národa inspiroval v meziválečném období polského právníka Rafaela Lemkina k vytvoření a definici pojmu genocida (z řeckého genos – kmen, národ – a latinského caedere – zabíjet). Tento právní termín vstoupil do mezinárodního práva prostřednictvím Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy, vůbec první lidskoprávní úmluvy přijaté Valným shromážděním OSN 9. prosince 1948.
Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše navzdory všem těmto skutečnostem dodnes zločin genocidy systematicky popírá. K popíračským státům patří i nejbližší spojenec Turecka Ázerbájdžán, který v současné době proti Arménii vede nenávistnou kampaň, která vyvrcholila prohlášením prezidenta Ilhama Alijeva o obsazení jižní části Arménské republiky.
V reakci na přetrvávající snahy Turecka události let 1915-1918 popřít a zpochybnit se od konce devadesátých let minulého století řada států rozhodla oficiálně uznat vraždění Arménů za genocidu. Mezi tyto státy patří i bývalí spojenci Osmanské říše v první světové válce – Německo a Rakousko.
V roce 2017 vraždění Arménů jako genocidu odsoudila i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, a to v rámci deklarace proti genocidnímu násilí, která odsoudila „zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše v období první světové války, jakož i další genocidní násilí kdekoliv na Zemi,“ a vyzvala mezinárodní společenství „k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky.“
Letos se k otázce arménské genocidy očekává vyjádření prezidenta USA Joe Bidena.
Výzkumné centrum archeologie zla, o.p.s. se arménské genocidě věnuje od počátku své činnosti v roce 2012. Zahajovací konference oboru studií genocid v ČR Mountains of Moses odkazovala k jedné z událostí odporu během genocidy Arménů – vzpouře na Mojžíšově hoře, na jejíž motivy napsal Franz Werfel svůj slavný román Čtyřicet dnů. V roce 2013 se v rámci projektu Vlaku Lustig v ČR a na Slovensku uskutečnil vzdělávací program k dochovanému torzu vůbec prvního hraného filmu o genocidním násilí Auction of Souls o osudech arménské dívky Aurory Mardiganian během genocidy Arménů.
V roce 2015 se Centrum podílelo na řadě aktivit k 100. připomenutí zahájení genocidy Arménů a téma bylo jednou z případových studií prvního vysokoškolského kurzu oboru studií genocid v ČR. Aktivity Výzkumného centra archeologie zla byly od roku 2012 systematicky napadány velvyslanectvím Turecka v ČR se snahou poškodit organizaci na úrovni státních orgánů, vedení univerzit i českých mediálních společností.
V rámci projektu Centra studií genocid Terezín, který Výzkumné centrum archeologie zla realizuje od roku 2017, jsou události let 1915-1918 pevnou součástí vzdělávacích, výstavních i kulturních akcí. Genocida Arménů je prezentována jak v širším kontextu vzniku pojmu genocidy a základních teoretických koncepcí, tak i dějin první světové války. Ve spolupráci s Muzeem arménské genocidy v Jerevanu bylo v Terezíně uvedeno několik tematických výstav („Trest za zločin beze jména,“ „Genocida Arménů na titulních stranách světové tisku“) a kulturně-vzdělávacích programů.
„Vzdělávací a osvětová činnost je jediným účinným prostředkem v boji proti popírání genocid. Uchování historické skutečnosti a pravdy dosáhneme tím, že budeme o tom, co se stalo před více než 100 lety na území Osmanské říše, učit veřejnost a mladou generaci,“ říká k aktivitám Centra studií genocid Terezín jeho výkonný ředitel Šimon Krbec.
V loňském roce Centrum studií genocid Terezín zdigitalizovalo několik svých výstav, mezi nimi i výstavu „Genocida Arménů: titulní strany světového tisku“ věnovanou historické roli zahraničních médií při šíření informací o zločinech páchaných Osmanskou říší na křesťanských obyvatelích. Výstava, jejímž autorem je jeden z předních badatelů v oboru studií genocid a bývalý ředitel Muzea arménské genocidy v Jerevanu Hayk Demoyan, je unikátní kolekcí titulních stran dobového tisku přelomu 19. a 20. století. Výstava byla uvedena v Centru studií genocid Terezín 11. 11. 2018 – symbolicky v den 100. výročí ukončení první světové války.
