Autoři textu: Šimon Krbec a Pavel Chalupa, Centrum studií genocid Terezín
V pátek 31. července do Terezína přijeli na oficiální návštěvu premiér ČR Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Na tiskové konferenci, která se konala v prostorách zrekonstruovaného Wieserova domu (o rekonstrukci této kulturní památky více ZDE), oznámili vznik vládní pracovní skupiny pro obnovu terezínské hlavní pevnosti. Ta by měla „povýšit“ ze stávající úřednické komise, která v minulosti nepřinesla prakticky žádné výsledky. Kromě Kláry Dostálové by členy skupiny měla být ministryně financí Alena Schillerová a ministr kultury Lubomír Zaorálek. Ten překvapivě v Terezíně chyběl, byť hlavním závěrem ze společného jednání s Městem Terezín byl slib zařadit objekty hlavní terezínské pevnosti na seznam národních kulturních památek. Tím by se mělo výrazně usnadnit financování rekonstrukčních, resp. záchranných prací z evropských a jiných fondů.
Hlavním výsledkem jednání tak je, že vláda ČR (nebo alespoň její část ze Hnutí ANO) konečně registruje rozsah problému a míru devastace objektů v hlavní pevnosti města Terezína. Premiér Babiš si během návštěvy prohlédl nejzchátralejší a nejohroženější objekt hlavní pevnosti – Drážďanská (Žižkova) kasárna, a to dokonce z vnitřního nádvoří. (Reportáž z návštěvy premiéra v Drážďanských kasárnách na stránkách Deníku ZDE.) Na stav tohoto unikátního objektu upozorňujeme v médiích od roku 2017, kdy Centrum studií genocid spolu s Fotbalovou asociací ČR a Sokolem Terezín začalo v Terezíně pořádat Memoriál terezínské fotbalové ligy. Drážďanská kasárna byla hlavním dějištěm zápasů fotbalových soutěží, které v době druhé světové války hráli vězni terezínského ghetta. Vzpomínky na fotbal v Terezíně zachytil dokument Zaplaťpánbůh za fotbal, který je i součástí vzdělávací části Memoriálu terezínské fotbalové ligy. Věřme, že páteční návštěva premiéra Babiše v tomto zapomenutém a děsivě zanedbaném místě paměti druhé světové války bude znamenat cestu k záchraně této jedinečné kulturní památky.
O významu Drážďanských (Žižkových) kasáren a hrozící mezinárodní ostudě jsme psali naposledy v Lidových novinách 30. června v souvislosti se záměrem ministra kultury Lubomíra Zaorálka utratit 300 miliónů korun na přestavbu železniční stanice Praha-Bubny na „památník ticha“. V komentáři jsme vyjádřili údiv nad myšlenkou pana ministra v době, kdy „v Terezíně hrozí zřícení několika významných objektů evropských dějin holokaustu a celé městské památkové rezervaci vyškrtnutí z indikativního seznamu UNESCO“. Na stránkách deníku Lidové noviny a ve veřejných prohlášeních se ministra kultury Zaorálka postupně zastali František Bányai, předseda Židovské obce Praha, Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí a Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze. Jejich vyjádření byla plná neznalosti základních reálií Terezína, bagatelizace problému a zpochybňování míry devastace objektů hlavní terezínské pevnosti (více ZDE). Nezaujatý čtenář by z obrany projektu památníku ticha mohl nabýt dojmu, že Terezín s dějinami holocaustu nemá nic společného a že ke všemu podstatnému došlo pouze v Praze na nádraží v Bubnech.
Po páteční návštěvě představitelů vlády můžeme konstatovat, že se tento pohled začíná měnit. Premiér Babiš po jednání prohlásil:
„Chtěl bych přispět k celkové obnově Terezína. Se zástupci města, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou jsme se dohodli, že se zasadíme o to, aby se celá pevnost Terezín stala národní kulturní památkou, což by umožnilo použít na její obnovu i finance z evropských fondů. Celková investice je odhadována na 3,2 mld. Kč. Ročně sem dorazí 300 tisíc turistů. Tohle místo naší historie si rekonstrukci zaslouží.“ (Zdroj: Úřad vlády ČR)
Vůbec poprvé tak veřejně z úst vládních činitelů zaznělo, kolik prostředků bude vyžadovat záchrana objektů hlavní pevnosti. Ponechme nyní stranou, zda je tento objem realistický nebo se spíše jedná o střízlivý odhad. Stejně tak je otázkou, zda se obnovu kulturních památek podaří prosadit do konečné podoby operačních programů EU. V minulosti bylo ze strany vlády i ministerských úředníků slyšet otřepané klišé: přineste projekty nebo rozvojovou strategii. Tu nakonec Město Terezín ve spolupráci s místními partnery skutečně zpracovalo (ZDE) a vládě předložilo. Především to však vypadá, že vláda o záchraně pevnosti začíná uvažovat jako o jednotném architektonickém celku a nikoli pouze o jednotlivých izolovaných objektech, na které snad „něco zbyde“. Záměr vlády zařadit objekty mezi národní kulturní památky a celková záchrana hlavní pevnosti může pomoci i ve snaze dostat Terezín na seznam UNESCO. To vše může mít následně vliv na oživení pevnosti, zvýšení počtu návštěvníků a zastavení ekonomické stagnace.
Můžeme nyní doufat, že by Terezín mohl na vládní úrovni konečně dostat přednost před projekty typu Památník ticha na místě nádraží Praha-Bubny, které není ani kulturní památkou a neúměrně zatíží státní rozpočet na úkor snahy o záchranu a ekonomické oživení Terezína. Hlavní pevnost města Terezín je světoznámá historická památka, jedinečné místo kulturního dědictví, kde se spojují moderní dějiny Rakouska-Uherska, peripetie vzniku, zániku a obnovy Československa a dějinná epizoda nezměrné katastrofy českých a evropských Židů během holocaustu.
Cesta k záchraně však bude ještě dlouhá. Míra devastace budov a pevnostního opevnění hlavní pevnosti je vyšší, než si možná dokážeme představit. Příliš dlouho byl Terezín stranou zájmu českých politiků, veřejnosti, médií i odborníků. Na konci června jsme o havarijní situaci a neodkladnosti záchrany městské památkové rezervace Terezín informovali dopisem všechny členy vlády ČR. Ke změně vnímání terezínské pevnosti chce Centrum studií genocid Terezín přispět i připravovanou tematickou fotografickou výstavou k havarijnímu stavu památek hlavní pevnosti Terezín a dalšími aktivitami na podporu její záchrany. Fotografie představí aktuální stav interiérů nejohroženějších památek. (Na snímku z připravované výstavy nádvoří Drážďanských – Žižkových – kasáren z 27. srpna 2020).