24. duben si civilizovaný svět připomíná jako památný den arménské genocidy, jedné z nejtragičtějších epizod moderních dějin lidstva.
V noci z 23. na 24. dubna 1915 byli zatčeni nejvýznamnější představitelé Arménů žijících na území Osmanské říše. Od této chvíle začal mladoturecký režim uskutečňovat plán systematické likvidace arménské populace a její kultury. Během první světové války, v níž Osmanská říše bojovala po boku Německa a Rakouska-Uherska, bylo masově vyvražděno přibližně 1,5 milionu arménských mužů, žen a dětí.
Více k průběhu genocidy v rozhovoru s ředitelem Muzea genocidy v Jerevanu Haykem Demoyanem z února 2016 ZDE.
Po skončení první světové války byli v soudních procesech v nepřítomnosti odsouzeni všichni hlavní strůjci masového vraždění Arménů a dalších křesťanských menšin (Řeků a Asyřanů). Po vzniku moderní Turecké republiky (1923) byly tyto soudní procesy anulovány a Turecko nastoupilo cestu systematického popírání genocidy.
Masová likvidace arménské populace v Osmanské říši byla jedním z hlavních zdrojů inspirace díla polského právníka Rafaela Lemkina, autora pojmu genocida (z řeckého genos – kmen, národ – a latinského caedere – zabíjet). Tento právní termín vstoupil do mezinárodního práva před sedmdesáti lety prostřednictvím Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy, přijaté Valným shromážděním OSN v prosinci 1948.
Bezprostředně od skončení první světové války představitelé arménských komunit a mezinárodní odborné veřejnosti shromažďují a analyzují doklady o zločinech spáchaných Osmanskou říší.
Ke zdrojům informací o průběhu a důsledcích mladoturecké politiky patří zejména svědectví přeživších, zahraničních diplomatů, novinářů a humanitárních pracovníků. Důležitým zdrojem poznatků a důkazů o plánu Osmanské říše systematicky likvidovat arménskou populaci jsou vojenské depeše a diplomatická korespondence spojenců Osmanské říše, která je přístupná v německých a rakouských archivech.
Více k tématu důkazů o genocidní politice Osmanské říše let 1915-1918 ZDE.
V reakci na přetrvávající snahy Turecka události let 1915-1918 popřít a zpochybnit se od konce devadesátých let minulého století řada států rozhodla oficiálně uznat vraždění Arménů za genocidu. Mezi tyto státy patří i bývalí spojenci Osmanské říše v první světové válce – Německo a Rakousko.
V loňském roce vraždění Arménů odsoudila i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, a to v rámci deklarace proti genocidnímu násilí. Na návrh poslance Robina Böhnische 25. dubna 2017 čeští zákonodárci schválili následující text doprovodného usnesení:
„Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše v období první světové války, jakož i další genocidní násilí kdekoliv na Zemi, a vyzývá mezinárodní společenství k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky.“
Více k prvnímu výročí přijetí poslanecké deklarace proti genocidnímu násilí ZDE.
