Výstava v Terezíně přiblíží události holocaustu na území bývalého Sovětského svazu

V pátek 22. června bude ve výstavních prostorách Centra studií genocid Terezín zahájena výstava „Holocaust: vyhlazení, osvobození, záchrana“. Výstava Ruského centra pro vzdělávání a výzkum holocaustu bude veřejnosti přístupná do 10. září.

Výstava prezentuje unikátní fotografie, dokumenty a kresby o událostech holocaustu na území bývalého Sovětského svazu, které pocházejí převážně z ruských bezpečnostních a státních archivů.

Terezín je jedním z řady měst světa, kde bude výstava „Holocaust: vyhlazení, osvobození, záchrana“ otevřena. V lednu letošního roku byla například umístěna v budově Organizace spojených národů v New Yorku.

Slavnostní zahájení se symbolicky uskuteční v den, kdy v roce 1941 nacistické Německo napadlo Sovětský svaz. Bezprostředně po německé invazi bylo na okupovaných územích zahájeno masové vyvražďování Židů, včetně žen, dětí a starších obyvatel. Během prvních týdnů války nacisté a jejich kolaboranti spáchali desítky pogromů. Nejméně 2 700 000 lidí bylo zastřeleno, upáleno, pohřbeno zaživa, utopeno v řekách a bažinách nebo pověšeno. Počet zavražděných sovětských Židů tvoří téměř polovinu z celkového počtu obětí holocaustu.

Symbolem genocidy Židů na území Sovětského svazu se stal masakr v rokli Babi Jar na předměstí Kyjeva, kde během pouhých dvou dnů v září roku 1941 nacisté povraždili na 34 000 Židů.

Výstava „Holocaust: vyhlazení, osvobození, záchrana“ se blíže věnuje i tématu záchrany sovětských a evropských Židů, osvobození Osvětimi a dalších nacistických vyhlazovacích táborů včetně působení sovětských lékařů, kteří zachránili tisíce vězňů koncentračních táborů a ghett v Evropě.

Součástí programu zahájení výstavy bude i přednáška ředitele výzkumných a vzdělávacích programů Centra studií genocid Terezín Paula A. Levina a divadelní představení Docela Velkého divadla Litvínov „Klára 3847 – příliš mnoho hvězd“.

Inscenovaný dokument podle skutečného příběhu Kláry Brodyové, která byla během druhé světové války vězněna v koncentračním táboře Osvětim, bude uveden v divadelním vagóně Vlaku Lustig na nádvoří Dělostřeleckých kasáren v Terezíně.

Zahájení výstavy je otevřeno široké veřejnosti.

Program zahájení výstavy:

13:00 Přednáška historika Paula A. Levina k událostem holocaustu na okupovaných územích bývalého Sovětského svazu (v anglickém jazyce s tlumočením do češtiny)

14:00 Slavnostní zahájení výstavy „Holocaust: vyhlazení, osvobození, záchrana“

15:00 Divadelní představení ve vagonu Vlaku Lustig: „Klára 3847 – příliš mnoho hvězd“ (v českém jazyce)

Akce se uskuteční ve výstavních prostorách Centra studií genocid a na nádvoří Dělostřeleckých kasáren v Terezíně, ul. Akademická 409. Rezervace míst na: rezervace@studiagenocid.cz. Na akci se nevybírá vstupné. Výstava je dostupná v českém a anglickém jazyce.

Rubriky: Aktivity, Média, Novinky | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Výstava v Terezíně přiblíží události holocaustu na území bývalého Sovětského svazu

Svět si připomíná památný den obětí genocidy Arménů na území Osmanské říše

24. duben si civilizovaný svět připomíná jako památný den arménské genocidy, jedné z nejtragičtějších epizod moderních dějin lidstva.

V noci z 23. na 24. dubna 1915 byli zatčeni nejvýznamnější představitelé Arménů žijících na území Osmanské říše. Od této chvíle začal mladoturecký režim uskutečňovat plán systematické likvidace arménské populace a její kultury. Během první světové války, v níž Osmanská říše bojovala po boku Německa a Rakouska-Uherska, bylo masově vyvražděno přibližně 1,5 milionu arménských mužů, žen a dětí.

Více k průběhu genocidy v rozhovoru s ředitelem Muzea genocidy v Jerevanu Haykem Demoyanem z února 2016 ZDE.

Po skončení první světové války byli v soudních procesech v nepřítomnosti odsouzeni všichni hlavní strůjci masového vraždění Arménů a dalších křesťanských menšin (Řeků a Asyřanů). Po vzniku moderní Turecké republiky (1923) byly tyto soudní procesy anulovány a Turecko nastoupilo cestu systematického popírání genocidy.

Masová likvidace arménské populace v Osmanské říši byla jedním z hlavních zdrojů inspirace díla polského právníka Rafaela Lemkina, autora pojmu genocida (z řeckého genos – kmen, národ – a latinského caedere – zabíjet). Tento právní termín vstoupil do mezinárodního práva před sedmdesáti lety prostřednictvím Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy, přijaté Valným shromážděním OSN v prosinci 1948.

Bezprostředně od skončení první světové války představitelé arménských komunit a mezinárodní odborné veřejnosti shromažďují a analyzují doklady o zločinech spáchaných Osmanskou říší.

Ke zdrojům informací o průběhu a důsledcích mladoturecké politiky patří zejména svědectví přeživších, zahraničních diplomatů, novinářů a humanitárních pracovníků. Důležitým zdrojem poznatků a důkazů o plánu Osmanské říše systematicky likvidovat arménskou populaci jsou vojenské depeše a diplomatická korespondence spojenců Osmanské říše, která je přístupná v německých a rakouských archivech.

Více k tématu důkazů o genocidní politice Osmanské říše let 1915-1918 ZDE.

V reakci na přetrvávající snahy Turecka události let 1915-1918 popřít a zpochybnit se od konce devadesátých let minulého století řada států rozhodla oficiálně uznat vraždění Arménů za genocidu. Mezi tyto státy patří i bývalí spojenci Osmanské říše v první světové válce – Německo a Rakousko.

V loňském roce vraždění Arménů odsoudila i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, a to v rámci deklarace proti genocidnímu násilí. Na návrh poslance Robina Böhnische 25. dubna 2017 čeští zákonodárci schválili následující text doprovodného usnesení:

„Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje zločiny proti lidskosti prováděné nacisty v letech druhé světové války na židovském, romském a slovanském obyvatelstvu na ovládnutých územích, genocidu Arménů a dalších národnostních a náboženských menšin na území Osmanské říše v období první světové války, jakož i další genocidní násilí kdekoliv na Zemi, a vyzývá mezinárodní společenství k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky.“

Více k prvnímu výročí přijetí poslanecké deklarace proti genocidnímu násilí ZDE

 

Rubriky: Novinky | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Svět si připomíná památný den obětí genocidy Arménů na území Osmanské říše